pondělí 27. října 2014

Jaro v Sydney aneb příprava na léto

Nevim jestli už jsem to někde zmiňoval, ale jaro je tu skoro jako v ČR léto. Když už svítí sluníčko tak to stojí za to. Poslední 2 dny je tu přes 30 stupňů a to i když je pod mrakem. Fakt jsem zvědavej jak bude vypadat léto.

Každopádně za poslední 2 týdny se tu toho událo docela dost a to třeba návštěva Cronully s grilováním (ke kterému došlo ale jinak než jsme čekali) a pozorováním velryb (ke kterému nedošlo vůbec).
Na Cronulle jsme se setkali s Davidem, Barčou a jejich spolužáky a rozhodli se, že půjdeme grilovat. K tomu by bývalo i došlo kdybychom si nekoupili na cestu víno a nezabloudili někde v místní buši. Na Cronullu jsme dorazili asi v 10 dopoledne a ke grilovani došlo asi v 10 večer a to uplně v jinym počtu. Tedy 12 hodin jsme bloudili, velryby jsme neviděli, ale i tak jsme si to skvěle užili. Dokonce si pamatuju, že jsem pařil na pláži s nějakou Australskou rodinou a snažil jsem se jim naladit na rádiu drum n bass.

nevim jak se to jmenuje ale je to skvely
pro zmenu hovezi
nejaky kostky :D
barevna kostka
dalsi barevna kostka
Vzhledem k tomu, že jsem v mé nové práci nedostal směnu ani na předchozí víkend, tak jsem podnikavě rozhodl uskutečnit svůj skvělý business plán a to prodej limonády na Bondi beach. Vše jsem skvostně naplánoval, dohodnul kamarádky co budou prodávat ale bohužel jsem v den D zjistil, že v rámci akce Sculpture of the sea rozdávají vodu zdarma. To je asi totéž jako by jste chtěli prodávat motorovou pilu na charitativní akci pro malomocné. Uplně jsem to ale neodpískal. Akce se jen přesouvá na jindy. No když už jsme tam byli tak jsme si řekli, že si to tam pěkně projdeme a taky jsme to udělali. Já fotil jak utrženej protože ten nápad se mi hrozně líbil a celkově to působilo v kontrastu s tim oceánem v pozadí prostě dokonale. Scultupre of the sea je podle všeho každoroční výstava všemožných soch a různého umění na cestě mezi Bondi a Tamarama beach, kde jsem se šli následně i vykoupat. Pláž je to maličkatá, ale opravdu hrozně hezká.
letadla tu cmaraj po nebi jako by se nechumelilo
Tohle nebylo japonsky ale byla to pecka a levný
Pro surfaře asi ráj, protože tam jsem poprvé viděl ty velké vlny s tunelem a surfařů tam bylo fakt dost. Pro obyčejné bezprkánkáře tedy zatím mě, to bylo chvilku složitější než jsem čekal. Tak nějak jsem si hezky skákal ve vlnách, když jsem najednou zjistil, že na mě cosi píská plavčík ať jdu někam na stranu. Když jsem se o to ale pokusil, zjistil jsem, že to vůbec nejde a že mě táhne spodní proud zpět do moře. Po chvilce se mi povedlo dostat stabilitu a vysoukal jsem se ven. Po této zkušenosti jsem zjistil, že Miče Bjůkenena tu asi dělat nebudu. Vylezli jsme ven, uschli a vyhladovělí z boje proti nemilosrdnému oceánu se rozhodli jít na večeři. Šlo se do České restaurace La Bohemia a já si dal po dlouhé době Svíčkovou, Plzeň a tatarák. Ono bylo to z toho důvodu, že kamarádka mě den předtím pozvala na japonskou kuchyni a tu jak jsem zjistil asi fakt miluju. Chtěl jsem jí tedy ukázat, že i v ČR umíme vařit. Všechno to snědla skoro sama a Plzeň jí teda taky docela jela. Jediný co se mi na tom nelíbilo byl ten účet, ale co se dá dělat za ten kousek domova mi to stálo.




původně jsem myslel,
že je to taky socha, ale byl to koš



tohle bylo vtipný. Klučina jezdil na skejtu a cákal si barvou
po autě.



PLZEŇ
Svíčková z pravejch svíček! :D
Tatarák z tatarů! :D








Žádné komentáře:

Okomentovat